Ing. Petr Novotný
V minulém čísle DI popsal kolega Ing. Ota Řezanka problém pravého odbočení na okružních křižovatkách. Závěrem článku byl poznatek, že malá okružní křižovatka (Ø 25 - 26 m) je lépe průjezdná při odbočení vpravo, než křižovatka větší o Ø 38 - 40 m.
Protože tento názor zastávám též a mám jej potvrzený praxí, provedli jsme v ateliéru pomocí programu AUTOTURN, společně s kolegou, posouzení levého odbočení pro oba typy křižovatky: Ø 25 a Ø 38 m. Ze zobrazených trajektorií je zřejmé, že odbočení na menší křižovatce je z hlediska manévru jednodušší. Jde v podstatě o modifikované levé odbočení s jednou akcelerací na konci manévru, kdežto na větším poloměru jde o složitější manévr složeného pravého, levého a opět pravého odbočení s dvojitou akcelerací (vždy po pravém odbočení).
Prodloužení trasy o 20 m a času průjezdu křižovatkou o 7,2 s se nejeví jako významné jen do té doby, dokud tyto hodnoty nezatížíme intenzitou dopravy:
Z těchto poměrně jednoduchých výpočtů plyne, že při navrhování velikosti OK je třeba velice dobře zvažovat její velikost, protože kromě nastíněných dopravních ztrát mají větší křižovatky
Z praxe projektanta vím, že průměr křižovatky není závislý na možnosti průjezdu návěsů, ale na geometrii vlastního místa, tj. na počtu paprsků a úhlů jejich vzájemného křížení. Jinými slovy potřebujeme získat dostatečně dlouhý obvod kruhu, abychom napojili dostatečně zřetelně a bezpečně všechny větve křižovatky. Zvyšování kapacity velikostí průměru při zachování jednoho pruhu je problematické, protože je na úkor bezpečnosti. Průměr okružní křižovatky je funkcí počtu paprsků a jejich vzájemné polohy.
Argument, že větší křižovatky méně trpí chybami řidičů TNV neobstojí, protože chyby řidiči dělají na všech křižovatkách. Příkladem může být křižovatka na I/2 v Přelouči s Ø 38 m, která byla projeta přímo během prvního měsíce provozu a z důvodu poškození již prošla rekonstrukcí.
Že je třeba používat při navrhování komunikací adekvátní stavební prvky z hlediska trvanlivosti, mě přesvědčil i rozhovor tří řidičů „z povolání“, který jsem vyslechl v neformálním prostředí (sauně). V současné době nedostatku řidičů kamionů je jejich zkušenost s řízením a chuť jezdit slušně okružní křižovatkou minimální. Chybí to, čemu se říká „profesní čest“. Tyto řidiče odradí od nezodpovědného projetí křižovatky jen hrozba poškození vozidla nebo nákladu. Proto je třeba používat masivní, nejlépe kamenné obruby s dostatečnou boční opěrou a zámky.
Doufám, že oba články přispějí k rozbití mýtu o výhodnosti velkého průměru „malé“ okružní křižovatky.
K článku kolegy Řezanky je připojen ještě komentář, ve kterém ing. Pavel Skládaný vyjadřuje obavu z umožnění přímého průjezdu MOK Ø 25 m osobním vozidlem. Obava je vyjádřena vůči obrazovým schématům k článku. Je pravdou, že naznačený pojížděný prstenec je vzhledem k šířce jízdního pruhu malý. Ale chápu tyto obrázky jako schématické a z projekční praxe mohu doložit, že při správně navržené křižovatce je MOK s Ø 25 - 28 m plně dostačující a bezpečnou okružní křižovatkou.
![]() |
![]() |
Obr. 1: D = 25 m |
Obr. 1: D = 38 m |
EDIP s.r.o.
Pařížská 1230/1, 301 00 Plzeň
www.edip.cz, e-mail: edip@edip.cz EDIP s.r.o. dopravní inženýrství Česká silniční společnost webdesign Vendys graphics